Dagestán
| Республика Дагестан Dagestánská republika |
|||
|
|||
 |
|||
| Rozloha | 50 300 km² | ||
| Počet obyvatel | 2 576 531 | ||
| Hustota zalidnění | 51,2 os./km² | ||
| Jazyk | ruština, další jazyky | ||
| Národnostní složení | Rusové, Avarové, další | ||
| Náboženství | Islám, Pravoslaví | ||
| Nejvyšší bod | bezejmenné místo ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.) | ||
| Hlavní město | Machačkala | ||
| Nadřazený celek | Rusko | ||
| Druh celku | republika Ruské federace | ||
| Podřízené celky | 41 distriktů | ||
| prezident | Mukhu Gimbatovich Aliyev | ||
| Hymna | [[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]] | ||
| ISO 3166-2 | |||
| Internetová doména | [[.{{{doména}}}]] | ||
| Telefonní předvolba | |||
| Časové pásmo | UTC +3 | ||
Republika Dagestán (rusky: Республика Дагестан), je nejjižnější autonomní republika Ruské federace, ležící na západním pobřeží Kaspického moře. Na jihu hraničí s Ázerbájdžánem. Její rozloha je 50 300 km², počet obyvatel je 2 miliony. Patří mezi tzv. kavkazské republiky. Hlavním městem je Machačkala.
Obsah |
Území dnešního Dagestánu je obydlené již od dob paleolitu. Ve 4. století př. n. l. bylo součástí tzv. Kavkazské Albánie. V 3. a 4. století mu vládli Sásánovci, v 7. století je vystřídal chazarský chán a rozšířil se sem islám. V 10. a 11. století země prosperovala, později ji ale ovládali Seldžučtí Turci. Koncem 12. století vznikl avarský chanát. Po vpádu Mongolů byl začleněn do Zlaté hordy. S úpadkem mogolské moci se později oblast Dagestánu se stala podobně jako sousední Ázerbájdžán předmětem soupeření mezi Persií a Osmanskou říší ( z turečtiny, resp. perštiny pochází i současný název oblasti, doslova Země hor). Od konce 18. století pronikalo na území Dagestánu i Rusko, které jej roku 1813 i formálně připojilo. Během 19. století tu proběhla řada protifeudálních povstání. Ovládnutí horské oblasti se však Rusku podařilo až po potlačení Šamilova povstání v 60.letech. V prosinci roku 1917 se tu k moci dostali bolševici, a byla ustavena sovětská vláda. Po říjnové revoluci vznikala v letech 1918-1920 na území Dagestánu řada státních útvarů, jejichž existence byla vesměs krátkodobá. Většinu území kontrolovala německá, turecká, resp. „bílá“ vojska. Po vítězství bolševické moci zde byla 20. ledna 1921 vytvořena Dagestánská ASSR v rámci Ruska, která se po rozpadu SSSR přejmenovala na Dagestánskou republiku. V současné době v zemi roste vlastenecké povědomí a snaha o odtržení od Ruska.
Obyvatelstvo
Od starověku představuje obyvatelstvo Dagestánu pestrou směsici. Žije zde na 30 místních etnik, z nichž početně vynikají Avarové (29 %), Dargové (16 %), Kumykové (14 %), Lezgové (13 %), Lakové (5 %), Azerové (4 %), Tabasaránci (4 %) a mnohé další, které doplnili později v rámci svých přesunů (resp. koloniální politiky) Rusové (9 %), resp. Ázerbájdžánci, Nogajci, Kalmyci, Čečenci, atd. Většina obyvatel se hlásí k sunnitskému islámu, rozšířily se sem i některé prvky súfismu. V poslední době se sem navíc šíří wahhábismus a militantní islám. Etnickou situaci ještě zkomplikoval konflikt v sousedním Čečensku, který přinesl jen v roce 1995 na 100 000 uprchlíků z této oblasti. Pokus islámských fundamentalistů ze sousedního Čečenska o ovládnutí části Dagestánu vyvolal v létě 1999 krvavý střet s ruskou federální armádou.
Průmysl a zemědělství
Až na nejvýchodnější cíp Kavkazu je Dagestán úplně rovinatá země, kde se celkem dobře daří zemědělství (pěstování vína, ovoce, pěstování obilovin a slunečnice).
Vzhledem k velkému nedostatku masa v obchodech a supermarketech je většina dagestánců donucena k tomu zvířata lovit, hlavně v okolí měst. Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa a zemní plyn, nacházející se jak pod samotným Dagestánem, tak pod Kaspickým mořem. Její zpracování je pro dagestánskou ekonomiku klíčové. Z hlavního města Machačkala se vyváží do celého Ruska, hlavně po moři.
